To, co teď napíšu, potvrzuje to, co o sobě rozhlašuju a to, že: “I am ready to share my thoughts, feelings and emotions with you”, a to dokáže jen člověk, co se nebojí otevřít své srdce, protože je natolik silný, že každé zranění svého srdce překoná. Také to dokazuje, že “I try as much as I can to understand your thoughts, feelings and emotions.” Ne předstírat, ale skutečně to dělat. Ne má slova, ale mé činy jsou důkazem. Protože to, co člověk říká a co pak skutečně dělá, je hodně odlišné…
JSEM BLBEČEK?
Někdo by možná řekl, že blázen jsem,
ale já radši bláznem budu a strachovat se o tebe budu.
Někdo by řekl, blbečku, proč to děláš, vždyť jí neznáš?
Ale to je jen důkaz, co za člověka jsem Já.
Někdo by řekl, kašli na ní, stejně o Tebe zájem nemá.
Není ale i starost o takového člověka,
projevem, jaké srdce skutečně mám?
Vždyť dělat něco jen pro to, že z toho něco mám, je vypočítavost.
Má starost je ale upřímná, bezpodmínečná, znamená to, že jsem hlupák?
Někdo by řekl, o co jde, Sandy má jen teplotu, to je normální
ale když ti na někom záleží, je každý pocit, myšlenka, emoce druhého pro tebe to nejdůlažitejší.
Když ti na někom záleží, tak každá její/jeho radost je tvoje radost
každé jeho/její trapení a bolest je tvoje trápení a bolest.
A je jedno jestli je to tvoje holka, bratr či sestra,
je to vše o jednom, je to bezpodmínečná láska.
A je to tím horší či lepší, jak moc se dokážeš do člověka vcítit.
Teď je Sandy nemocná a mně to v srdci vážně bolí,
protože je to jako bych byl v její kůži… 
(
Ano, bolí mně to moc a mám o Sandy strach a to dost,
bohužel, je to to jediné, co udělat můžu a to klepat se o ní strachy.
Mám na to bohužel jen jediný lék, který můžu dostat
a tím lékem je Sandy, Sandy která je opravdu zdravá.
Někdo si řekne 39 stupnů je normální teplota
má zkušenost je jiná, o to ale nejde,
jde o to, že když ti na někom záleží, tak vše je důležité…
Ulevil jsem si papíru, ale bolest nepřešla, strach o Sandy tu je,
ale aspon jí to ukáže, kdo skutečně je její přítel.
Vypsal jsem co v srdci mém bylo
a chudák mozek zase cenzurovat nemohl.
Uvidíme, jestli dneska usnu, jestli dokážu usnout,
protože strach o milou Sandy,
mi asi nedovolí zavřít oči…
Kdo si tohle přečte si může myslet: to je ale blbeček.
Radši ale budu blbečkem, než člověkem bez srdce.
Radši si budu ubližovat strachem o někoho na kom mi záleží,
než myslet jen na sebe a nevšímat si bolestí a nemocí druhých.
Radší se zeptám, jak se máš, jak se vede?
I když vím, že mně za to někdo může bodnout do srdce.
Zeptám se jak se vede i člověka,
který se mně na to nikdy nezeptá.
Jestli jsem proto blbeček či blázen?
Možná, ale já to s velkou radostí přijímám.
Bezpodmínečná starost či láska není o tom co dostaneš,
ale co pro druhého uděláš a jak se o nej zajímáš.
Ano, možná jsem blbeček, protože spousta lidí myslí jen na sebe,
spousta lidí se tě nezeptá jak se vede, co děláš?
Spousta lidí nechce vědět jaké máš zájmy či jak myslíš a cítíš,
ale když ty jim nasloucháš tak jsi oblíbený…
Ano možná jsem blbeček, blbeček ale s laskavým srdcem
a to je mnohem lepší, než člověk se srcem s kamene.
Je mi jedno, že se o mne nikdo nezajímá, nechce mně poznat,
chce se mi jen každý vypovídat.
Protože takový prostě jsem já a jestli to znamená, že jsem blbeček
pak ano, jsem ale štastný a spokojený se sebou
a to dokáže říct jen málokdo…
Vše, co jsem teď napsal, ale i komunikace s tebou, potvrzuje, že: “I’m always smiling, open minded, sincere, loving fun, helpful and sensitive.” Jen si představ, když mám o Tebe takový strach, starost, a to přesto, že Tě neznám, co bych asi dokázal kdybych Tě znal….???
